Rudá armáda

Název pro armádu bolševického Ruska a později SSSR, zavedený Trockým v roce 1918.

Jednalo se o protipól označení „Bílá armáda“, což bylo označení pro jednotky bojující proti bolševické revoluci v letech 1918–1920. Plný název byl „Dělnicko-rolnická rudá armáda.“ V československé propagandě bylo často používáno oslavné označení „Rudá armáda osvoboditelka“. Už v roce 1946 však Stalin oficiální název sovětských ozbrojených sil změnil na Sovětská armáda.

Pokud se o armádě SSSR hovořilo v období normalizace, obvykle se zmiňovala jako bratrská Sovětská armáda, případně sovětská vojska nebo Sovětská armáda.

Mezi lidmi kolovalo o dezorganizovanosti, zastaralosti a špatné disciplíně Rudé armády mnoho vtipů. Řada z těchto vtipů se soustředila na velký zájem ruských vojáků a důstojníků o náramkové hodinky, které na konci války lidem prostě brali, nebo za ně byli ochotni nabídnout protihodnotou jiné věci získané dříve, jako například jízdní kola, šicí stroje, fotoaparáty apod. Vyhlášeným výrazem v této souvislosti bylo ruské „davaj časy“, což byl pokyn člověku s hodinkami, aby je bez dalších námitek sovětskému vojákovi odevzdal. Dokonce i legendární fotografie rudoarmějce vztyčujícího sovětskou vlajku na berlínském Reichstagu musela být údajně retušována, protože fotografovaný voják měl na ruce troje hodinky.

Zoom gallery

Jako „památník osvobození Rudou armádou“ byl na Smíchově těsně po skončení druhé světové války umístěn tank Rudé armády č. 23, který je vidět na fotografii. Tento tank se stal místem, na kterém byl vzdáván Rudé armádě při nejrůznějších příležitostech hold. K uchování památky na Rudou armádu byly pojmenovávány různé části Prahy a dalších měst v Československu. Asi nejznámějším názvem bylo náměstí Krasnoarmějců, dnešní náměstí Jana Palacha. Název vyplýval z toho, že po ukončení bojů v Praze tam byli přechodně pochováni někteří z vojáků a důstojníků Rudé armády.

(foto: ČTK)